Mohou síťové switche ovlivnit zvuk? Proč se v high-end audiu začíná řešit i posledních několik metrů Ethernetu

Digitální hudba je tvořena jedničkami a nulami. Pokud dorazí správně, proč by mělo záležet na tom, přes jaký switch prošly? Otázka, která se zdá mít naprosto jednoznačnou odpověď. Jenže digitální audio není pouze matematika. Je to také fyzická elektronika, napájení, elektromagnetické rušení a citlivé obvody, které nakonec musí digitální informaci převést na analogový signál. Právě tady začíná jedna z nejzajímavějších, ale současně nejkontroverznějších oblastí současného high-end audia.

Přiznejme si hned na začátku, že myšlenka audiofilského síťového switche může působit poněkud absurdně. Běžný switch za několik stokorun dokáže bez problémů přenášet obrovské množství dat. Hudební streaming přitom představuje jen zlomek jeho přenosové kapacity. Proč bychom tedy měli uvažovat o specializovaném přístroji, jehož cena může dosahovat desítek tisíc korun?

Tuhle otázku jsme si v AVcenteru pokládali také. A nepovažujeme za správné ji odbýt tvrzením, že kdo má dostatečně kvalitní sestavu, rozdíl prostě uslyší.

Naopak. Máme za to, že si tato problematika zaslouží věcné technické vysvětlení a především možnost ověřit si případný přínos v konkrétním systému.

Naše vlastní poslechové zkušenosti s audiofilskými switche LHY Audio však byly natolik překvapivé, že nás přiměly začít se této problematice věnovat mnohem důkladněji. V některých konfiguracích totiž nešlo o drobné změny, které člověk s trochou soustředění objeví při opakovaném přehrávání známé nahrávky. Rozdíl byl subjektivně mnohem výraznější a především zásadně proměnil samotný zážitek z hudby.

Právě proto jsme se začali podrobněji zabývat tím, co se vlastně v digitálním řetězci odehrává, jaká technická vysvětlení dávají smysl a co o této relativně mladé kategorii audio komponentů říkají dostupná měření a zkušenosti dalších posluchačů.

Nuly a jedničky. Argument, který je správný, ale nepopisuje celý přístroj

Představme si běžný hudební řetězec. Služba TIDAL nebo Qobuz odesílá hudební data přes internet do domácího routeru. Odtud putují prostřednictvím ethernetové sítě do streameru nebo síťového transportu. Ten data přijme, zpracuje a předá digitálním výstupem do D/A převodníku, případně je sám převede na analogový signál.

Na síťové úrovni je vše poměrně jednoduché. Ethernet přenáší datové rámce, switch je přijímá a podle jejich adres je předává správnému zařízení. Datové přenosy jsou chráněny kontrolními mechanismy a protokoly, jako například TCP, umožňují v případě potřeby opakované doručení dat.

Pokud vše funguje správně, přijme streamer stejná hudební data bez ohledu na to, zda prošla levným nebo drahým switchem.

To je důležité zdůraznit: kvalitní audiofilský switch nevytváří přesnější jedničky a nuly, neobnovuje ztracené hudební detaily a nemění obsah nahrávky.

Stejně důležitá je role vyrovnávací paměti, tedy bufferu. Streamer nepřehrává hudbu přímo v okamžiku, kdy jednotlivé síťové pakety dorazí. Přijímá je do paměti a zvuková data z ní následně odebírá podle časování vlastní audioelektroniky. Kolísání doby doručení paketů se tím odděluje od okamžiků, ve kterých D/A převodník vytváří analogový signál.

Proto není správné tvrdit, že drahý síťový switch automaticky odstraní jitter D/A převodníku tím, že bude přesněji časovat příchozí pakety. U správně navrženého asynchronního přenosu takový přímý vztah neexistuje.

Dokonce ani gigabitový Ethernet není pro samotné přehrávání hudby nutností. Nekomprimovaný stereofonní signál PCM s rozlišením 24 bitů a vzorkovací frekvencí 192 kHz představuje datový tok přibližně 9,2 Mb/s, bez síťové režie. To je hluboko pod kapacitou běžné stomegabitové sítě.

Jestliže tedy nejsou problémem data ani jejich přenosová rychlost, co zbývá?

Elektrické prostředí, ve kterém všechna tato zařízení pracují.

Ethernet není abstraktní digitální spojení existující mimo fyzikální svět. Na metalickém kabelu se informace přenáší pomocí skutečných elektrických signálů. Síťové obvody pracují na vysokých frekvencích, mají vlastní oscilátory, napájecí regulátory a proudové špičky. Routery, počítače, NAS servery i běžné switche navíc mohou být zdrojem vysokofrekvenčního a společného rušení.

Toto rušení není součástí hudebního souboru. Přesto se může různými cestami dostávat do dalších zařízení.

A právě v tomto bodě se diskuse přesouvá od přenosu dat k elektromagnetické kompatibilitě, konstrukci napájecích zdrojů, uzemnění a odolnosti jednotlivých audio komponentů.

Vždyť Ethernet už je galvanicky oddělený. Proč by mělo pomoci další oddělení?

Tohle je pravděpodobně nejdůležitější technická námitka z celé diskuse.

Ethernetové porty běžně využívají oddělovací transformátory, často označované jako LAN magnetics. Jejich úkolem je přenést požadovaný diferenciální datový signál a současně zajistit elektrické oddělení a potlačení nežádoucího společného rušení.

Proč by tedy mělo smysl přidávat další izolaci?

Protože skutečný transformátor není ideální součástka.

Mezi jeho primárním a sekundárním vinutím existuje parazitní kapacita. Zatímco stejnosměrné vodivé spojení je přerušeno, vysokofrekvenční proudy mohou přes tuto kapacitu v určité míře procházet. Další cestou přenosu rušení může být stínění kabelu, vazba mezi šasi, uzemnění nebo samotné napájení jednotlivých zařízení.

Nejde o spekulativní vlastnost audiofilského příslušenství. Je to dobře známý problém návrhu komunikační elektroniky. Například výrobce síťových magnetických součástek Bel Fuse ve svém technickém článku popisuje přenos společného rušení přes parazitní kapacity a důležitost elektromagnetických vlastností použitých součástek.

Samotná existence takového přenosu samozřejmě ještě nedokazuje, že výsledné rušení bude slyšitelné. Ukazuje ale, proč nelze argument galvanického oddělení považovat za definitivní odpověď na všechny otázky.

A co když máme síťový transport, který používá buffer, oddělené digitální výstupy, vlastní nízkošumové napájení a třeba ještě galvanicky izolované USB?

Právě tuto otázku jsme při vlastních testech řešili. A není vůbec triviální.

To všechno jsou smysluplná technická opatření. Jejich účinek se však vztahuje ke konkrétním částem přístroje. Vyrovnávací paměť odděluje časování dat. Galvanický izolátor USB omezuje nežádoucí elektrickou vazbu mezi USB zařízeními. Ani jedno ale samo o sobě nezaručuje, že vysokofrekvenční rušení nemůže prostřednictvím jiné části konstrukce ovlivnit napájecí větve, zemní potenciály nebo citlivé obvody.

Na druhou stranu kvalitně navržený streamer a DAC mohou být vůči tomuto rušení natolik odolné, že jeho další omezení nepřinese žádnou měřitelnou ani slyšitelnou změnu.

To není rozpor. Je to vlastnost konkrétního systému.

Potenciální vliv síťové infrastruktury tedy nespočívá v opravování hudebních dat, ale v možnosti změnit elektrické podmínky, ve kterých pracuje zařízení na konci digitálního řetězce.

Aby se tato změna projevila ve zvuku, musí rušení skutečně pronikat až do citlivých obvodů a ovlivňovat jejich chování. Může jít například o zvýšenou úroveň šumu, nežádoucí spektrální složky nebo v některých konstrukcích o změny související s časováním digitálního výstupu.

U dobře navrženého zařízení mohou být tyto vlivy zanedbatelné. U jiného mohou být měřitelné. Univerzální odpověď proto neexistuje.

Optické propojení: od síťového kabelu ke světlu

Jedním z nejzajímavějších způsobů, jak omezit elektrickou vazbu mezi domácí sítí a audiokomponenty, je optické propojení.

Místo toho, aby informace mezi zařízeními putovala po mědě, převádí se na světelné impulzy a přenáší optickým vláknem. Na opačném konci se převede zpět na elektrický datový signál.

Podstatné je, že běžné nekovové optické vlákno nevytváří mezi zařízeními vodivé elektrické spojení. Nemůže jím tedy protékat zemní vyrovnávací proud ani společné elektrické rušení stejným způsobem jako po metalickém vedení.

To je skutečná, technicky doložitelná výhoda optiky.

Neznamená to, že po jejím zapojení automaticky zmizí veškeré rušení. Optické moduly a převodníky mají vlastní elektroniku a napájení, které také mohou vytvářet nežádoucí emise. Optika navíc neodstraní elektrické vazby vedené jinými kabely nebo napájecí soustavou.

Přesto představuje velmi účinný způsob, jak přerušit jednu konkrétní cestu přenosu rušení.

Právě proto se u vybraných špičkových streamerů a síťových transportů stále častěji setkáváme s rozhraním SFP. Najdeme ho například u LUMIN U2X a X1 nebo u Eversolo T8 a DMP-A10. Nejde už jen o specializované řešení určené pro síťové profesionály, ale o součást výbavy moderních high-end digitálních zdrojů.

SFP je pozice pro výměnný komunikační modul. Při použití odpovídajícího optického transceiveru lze propojit streamer přímo s optickým portem switche nebo převodníku. Důležitá je kompatibilita rychlosti, optických modulů a typu vlákna. Typické gigabitové propojení může využívat například dvojici vhodných 1000BASE-LX modulů a single-mode optický kabel.

Jestliže má streamer pouze klasický ethernetový vstup RJ45, lze optickou trasu vytvořit pomocí převodníků Ethernet–optika. Jeden převede metalický signál na optický a druhý jej poblíž streameru převede zpět. Alternativně může na jednom konci stát switch se SFP portem a na druhém vhodný optický převodník.

Zde vstupuje do hry LHY Audio FMC, specializovaný optický síťový převodník s ethernetovým RJ45 portem, SFP rozhraním, vlastním SC-Cut OCXO oscilátorem a lineárním napájením s nízkošumovou regulací.

Jeho smyslem není změnit data. Jde o to vybudovat optický úsek a současně věnovat pozornost elektrickému chování zařízení, které bude následně připojeno k audiořetězci.

A právě poslední bod je důležitý. Pokud použijeme optiku, ale hned za ní umístíme převodník s problematickým napájením, nemusíme získat optimální výsledek. Zařízení na konci optické trasy si totiž také vytváří vlastní elektrické prostředí.

Z tohoto pohledu dává smysl věnovat pozornost nejen samotnému optickému vláknu, ale také kvalitě převodníku, jeho napájení a konstrukci celého posledního síťového článku.

Proč mají specializované switche vlastní napájení a přesné hodiny?

Běžné síťové switche se navrhují především s ohledem na cenu, spolehlivost, výkon, spotřebu a splnění příslušných komunikačních a elektromagnetických standardů.

Audiofilské modely používají často odlišné konstrukční priority. Jejich výrobci se soustředí na oddělení napájecích větví, snížení vlastních emisí, kvalitní regulaci napětí, stínění citlivých sekcí a někdy i na samostatné optické oddělení síťových zón.

LHY Audio patří mezi výrobce, kteří tento přístup rozvíjejí poměrně důsledně.

Například LHY Audio AS6 kombinuje čtyři klasické ethernetové porty s odděleným RJ45 portem, rozhraním SFP, lineárním napájecím zdrojem s toroidním transformátorem Talema a přesným OCXO oscilátorem. Je vybaven rovněž vstupem pro externí hodinovou referenci.

Výše postavený LHY Audio AS8 Pro+ jde ještě dál. Má dvě samostatné síťové zóny, interně propojené optickým vláknem. Hlavní datová část nabízí rychlejší připojení pro běžnou síťovou infrastrukturu, zatímco izolovaná audio zóna je určena pro citlivé komponenty. Součástí konstrukce jsou dva oddělené toroidní napájecí transformátory, samostatná hodinová sekce s OCXO a možnost připojit externí 10MHz referenci nebo naopak využít hodinový výstup pro další zařízení.

Podobnou koncepci využívá také Vinshine X LHY SW-10PRO. Nabízí čtyři 2,5Gb/s ethernetové porty, dva izolované gigabitové RJ45 porty, dvojici SFP rozhraní a optické oddělení vnitřních síťových částí. Zároveň obsahuje SC-Cut OCXO hodinový systém se dvěma samostatnými 10MHz BNC výstupy.

Nejde tedy pouze o běžný switch zasazený do luxusní skříně. Výrobce věnuje značnou pozornost napájecí architektuře, oddělení jednotlivých funkčních bloků a vysokofrekvenčním vlastnostem celého přístroje.

To samozřejmě ještě není automatickým důkazem slyšitelného zlepšení. Je však důležité pochopit, že uvedená konstrukční opatření řeší reálné fyzikální jevy, nikoliv kvalitu samotných hudebních dat.

Proč ale síťový switch potřebuje tak přesné hodiny, když časování hudby řídí až streamer nebo DAC?

Je potřeba rozlišovat dvě různé funkce.

Každý ethernetový switch má vlastní hodinové obvody, které slouží k časování jeho síťové elektroniky. Stabilnější oscilátor může zlepšit vlastnosti místních komunikačních hodin. To však samo o sobě neznamená, že se stejná časová přesnost přenese až k D/A převodníku. Streamer si hudební data přijímá do paměti a používá vlastní audiočasování.

Právě proto by nebylo korektní tvrdit, že OCXO uvnitř switche automaticky znamená menší jitter na analogovém výstupu DACu.

Druhá funkce je podstatně zajímavější. Některé modely LHY mohou svou interní referenci poskytovat dalším přístrojům přes samostatný 10MHz BNC výstup.

Má-li kompatibilní síťový transport, digitální procesor nebo DAC odpovídající 10MHz hodinový vstup, může tuto externí referenci využít pro své vlastní hodinové obvody.

Tady už nejde o nepřímé ovlivnění přes Ethernet, ale o skutečné elektrické propojení hodinových systémů.

Takovým zařízením je například LUMIN U2X, který nabízí optické síťové připojení i možnost práce s externí 10MHz hodinovou referencí.

Je ale nutné ověřit impedanci, úroveň signálu, jeho průběh a podporovaný provozní režim. Desetimegahertzová reference také není totéž co audio word clock na frekvencích 44,1 nebo 48 kHz. Přijímající zařízení musí být konstrukčně uzpůsobeno k tomu, aby z externí reference vytvářelo potřebné interní takty.

Stejně tak externí hodiny nejsou automaticky lepší než kvalitní lokální oscilátor. Výsledek ovlivňuje fázový šum, architektura PLL, způsob distribuce hodin a provedení celého přístroje.

Tato funkce přesto otevírá zajímavé možnosti. Kvalitní síťový switch se může stát nejen prostředkem elektrického oddělení domácí sítě, ale také součástí promyšleného systému hodinových referencí.

Co skutečně ukázala měření?

Tady je potřeba být obzvlášť pečlivý. Samotná existence elektrického rušení, lepšího napájení nebo přesnějšího oscilátoru není důkazem slyšitelného zlepšení.

Rozhodující je, zda se změna projeví na výstupu audio zařízení.

Zajímavý výsledek přinesla laboratoř časopisu Hi-Fi News při měření síťového switche Melco S100.

Redakce porovnávala jeho vliv na několik síťových audio zařízení. U přehrávačů Mytek Brooklyn Bridge a Arcam CDS50 byly změny jitteru prakticky nulové nebo na hranici měřitelnosti. U přehrávače LUMIN D2 ovšem zaznamenala opakovatelný rozdíl: naměřený korelovaný jitter poklesl přibližně z 15 na 10 pikosekund a změnila se také velmi nízká úroveň nekorelovaného šumu.

Je to důkaz, že síťové zapojení může za určitých okolností ovlivnit měřené parametry konkrétního audio zařízení.

Není to však důkaz, že změna o několik pikosekund musí být slyšitelná, ani že stejný výsledek nastane s jiným streamerem nebo switchem. Naměřené hodnoty je vždy nutné posuzovat v kontextu výsledného analogového signálu a lidské slyšitelnosti.

Existují také měření s opačným výsledkem.

Alpha Audio při srovnání běžného switche Netgear a specializovaného modelu Silent Angel nezjistilo podstatné zlepšení jitteru na výstupech testovaných streamerů. Podobně další laboratorní testy audiofilských switchů neprokázaly změnu šumu, zkreslení ani jitteru na výstupu použitých DACů.

Tyto výsledky není důvod zamlčovat. Naopak pomáhají pochopit, proč se o síťových switchech stále tolik diskutuje.

Pro některé kombinace přístrojů mohou být elektrické rozdíly v síťové infrastruktuře z hlediska reprodukce zcela nevýznamné. Jiné kombinace mohou na změnu reagovat měřitelně.

Důležitý je také rozdíl mezi měřením samotného switche a měřením reprodukovaného zvuku. Nízký fázový šum jeho OCXO dokládá vlastnosti hodinového oscilátoru. Měření vysokofrekvenčního šumu na ethernetovém portu vypovídá o elektrickém chování síťového rozhraní. Ani jedno samo o sobě neříká, jaké bude zkreslení nebo šum na analogovém výstupu připojeného DACu.

A právě tam musí každý technický argument nakonec směřovat.

Pokud bychom chtěli vliv switche opravdu důsledně analyzovat, zajímalo by nás spektrum společného rušení na ethernetovém vedení, jeho pronikání do napájecích a zemních obvodů streameru, změny na digitálním audio výstupu a především výsledné měření analogového signálu. To zahrnuje šumové spektrum, THD+N, případné nežádoucí postranní složky a jitterové produkty.

Vedle těchto měření mají své místo i kontrolované poslechové testy.

Dosavadní výsledky nám tedy nedávají oprávnění prohlásit, že každý audiofilský switch zlepší zvuk každé sestavy. Stejně tak ale nedávají důvod automaticky odmítnout možnost, že změna síťového prostředí může mít v konkrétním systému reálný vliv.

A právě tady začíná druhá, z našeho pohledu mimořádně zajímavá část celého příběhu.

Když je rozdíl mnohem větší, než byste čekali

Při vlastních poslechových testech síťových switchů LHY Audio jsem totiž zažil něco, co mě upřímně překvapilo. A rozhodně nešlo jen o kosmetické změny, které člověk s trochou snahy objeví při opakovaném přehrávání několika známých pasáží.

Osobně bych svou zkušenost popsal přirovnáním, které může znít až přehnaně: rozdíl na mě působil podobně, jako kdybych v sestavě vyměnil kvalitní zesilovač za 50 000 Kč za přístroj z kategorie kolem 250 000 Kč.

Samozřejmě tím netvrdím, že síťový switch dokáže nahradit lepší zesilovač nebo že každému systému přidá zvukové kvality odpovídající určité finanční částce. Jde o subjektivní vyjádření velikosti změny, kterou jsem při poslechu vnímal. Ale právě tak výrazné to pro mě bylo.

A nejzajímavější na tom je, že jsem takový výsledek vůbec neočekával.

V mém digitálním řetězci už byla věnována značná pozornost kvalitě jednotlivých komponentů, jejich napájení i galvanickému oddělení. Síťový transport samozřejmě využívá vyrovnávací paměť. Věděl jsem tedy velmi dobře, proč by z čistě datového hlediska další switch neměl nic zásadního změnit.

Přesto mě jeho zařazení do sestavy překvapilo způsobem, jakým se změnil celkový hudební zážitek.

Nešlo jen o více detailů, širší scénu nebo přesnější kontury jednotlivých nástrojů. Podstatnější pro mě byla větší samozřejmost reprodukce, její prostorová přesvědčivost a především schopnost vtáhnout mě do hudby. Místo sledování jednotlivých zvukových vlastností jsem začal mnohem intenzivněji vnímat samotnou nahrávku. Hudba mě jednoduše bavila podstatně víc.

Tenhle pocit každý zkušenější posluchač dobře zná. Jsou komponenty, u kterých dokážeme vyjmenovat řadu technických a zvukových zlepšení, ale hudebně nás nijak zvlášť neosloví. A pak přijde změna, po které se vám nechce přestat poslouchat. Přestanete přemýšlet o technice, pustíte další album a najednou zjistíte, že je hluboko po půlnoci.

Přesně to se mi stalo s LHY.

Za léta poslechu jsem vyzkoušel celou řadu komponentů i kabeláže v různých cenových kategoriích. Rozdíl mezi základním reproduktorovým kabelem za několik tisíc a výrazně vyšším modelem, například AudioQuest Robin Hood, dokáže být v dobře sestaveném systému velmi zajímavý. Přesto mě osobně přínos LHY překvapil přinejmenším stejně silně.

A přiznávám, že něco takového bych od zařízení, jehož primární funkcí je přeposílání síťových dat, ještě nedávno nepředpokládal.

Nejsme zdaleka jediní, kdo takový rozdíl slyšel

Při hledání dalších zkušeností jsme zjistili, že podobně výrazné reakce se opakují i u dalších majitelů a recenzentů LHY Audio.

Velmi zajímavou zkušenost publikoval v listopadu 2023 recenzent Sandu Vitalie na serveru Soundnews. Switch LHY SW-10 zkoušel mimo jiné s digitální elektronikou Rockna Wavedream, převodníkem Chord DAVE a reprosoustavami KEF Reference 3 a Raidho TD 2.2.

Jeho původní postoj byl skeptický. Přesto po zařazení LHY popisoval zásadní proměnu vnímání hudby, přirozenější podání nástrojů, prostorovou hloubku a především výrazně větší emocionální působivost reprodukce. Na konci recenze dokonce uvedl, že žádný jednotlivý komponent v jeho sestavě nepřinesl tak významné subjektivní zlepšení.

To je mimořádně silné hodnocení, zvlášť v kontextu cenové a technické úrovně jeho sestavy.

Podobné zkušenosti najdeme také mezi majiteli novějšího modelu SW-10PRO na diskusním fóru společnosti PS Audio. Jeden z posluchačů, který postupně vystřídal několik generací switchů LHY, začínal s pochybnostmi, zda celá kategorie audiofilských switchů není jen dalším zbytečným výdajem. Už první model přinesl menší, ale podle jeho slov slyšitelnou změnu. Postupně přešel na vyšší modely a příchod SW-10PRO pro něj představoval mimořádně významný posun.

Další diskutující vyzdvihují větší energii, výraznější dynamické kontrasty, lepší čitelnost jednotlivých nástrojů a zejména přirozenější, emocionálně přesvědčivější projev. Zajímavé je, že někteří přínos switche porovnávají s výměnami podstatně dražších komponentů. Zároveň připouštějí, že v sestavách s více současnými změnami není vždy jednoduché přesně určit podíl každého zařízení.

Nemusíme ale chodit pouze do zahraničí.

Na českém HighEndForu najdeme zkušenost posluchače vystupujícího pod přezdívkou F2014, který v srpnu 2025 porovnával LHY AS6 s vyšším modelem SW-10PRO. Ačkoli už používal specializovaný audiofilský switch, popsal po výměně výraznou změnu, větší scénu, hlubší a přesnější basy a především silnější pocit bezprostřední přítomnosti hudebníků.

Je zajímavé, jak často se v těchto zkušenostech objevuje stejná myšlenka. Posluchači sice popisují zlepšení konkrétních parametrů reprodukce, ale za největší přínos nakonec považují něco jiného: hudba působí přesvědčivěji, přirozeněji a dokáže je více vtáhnout.

Právě tento aspekt nás na vlastních zkušenostech zaujal nejvíce.

Samozřejmě jde o individuální poslechové zkušenosti, nikoli výsledky kontrolovaných laboratorních testů. Neprokazují univerzální účinek pro všechny streamery a DACy. Bylo by ale stejně nesprávné je automaticky odmítnout jen proto, že současné technické poznání nedává jednoduchou odpověď na všechny související otázky.

Právě proto považujeme za důležité spojovat technické znalosti s praktickým poslechem.

Kdy má taková investice skutečně smysl?

Určitě ne v každé sestavě.

Pokud někdo používá základní síťový přehrávač, běžný integrovaný zesilovač a reprosoustavy v akusticky neupravené místnosti, pravděpodobně najde účinnější způsob, jak investovat peníze do lepšího zvuku.

Výměna reprosoustav, optimalizace jejich umístění nebo úprava akustiky mohou přinést podstatně větší a předvídatelnější zlepšení.

Zajímavější začíná být tato oblast tam, kde už máme kvalitní streamer nebo samostatný síťový transport, odpovídající D/A převodník, dobře vyřešené zesílení, reprosoustavy a poslechové podmínky. Nejde přitom o nějakou přesnou cenovou hranici, od které by síťový switch začal fungovat.

Důležitější než pořizovací cena celé sestavy je odolnost jednotlivých komponentů vůči elektrickému rušení, způsob jejich propojení a vlastnosti domácí sítě.

U transparentní high-end sestavy může mít smysl věnovat pozornost i menším změnám. Současně ale nelze vyloučit, že právě velmi kvalitně navržený streamer a DAC budou vůči síťovým vlivům natolik odolné, že žádnou změnu nezaznamenáme.

V AVcenteru proto nepovažujeme automatické doporučování drahého switche ke každému streameru za správnou cestu.

Zajímá nás konkrétní řetězec. Jaký streamer zákazník používá? Má klasický RJ45 vstup, nebo také SFP? Používá samostatný DAC? Jak je řešeno napájení? Je v systému NAS nebo Roon server? Existuje možnost externí hodinové synchronizace?

Teprve podle těchto okolností dává smysl rozhodnout, zda vyzkoušet samostatný audiofilský switch, vytvořit optické propojení, nebo zvolit komplexnější řešení s integrovanou izolovanou audio zónou.

A především není nutné začínat od nejdražší varianty.

Z našich zkušeností může být optimalizace síťové infrastruktury jedním z nejzajímavějších způsobů, jak dále rozvíjet už velmi kvalitní digitální sestavu.

Je totiž docela možné, že místo výměny jinak výborného streameru, DACu nebo zesilovače stojí za úvahu nejprve zjistit, jak dobře fungují komponenty, které už doma máme, když jim vytvoříme kvalitnější síťové prostředí.

A pokud můžeme soudit podle vlastních poslechových zkušeností, potenciál takového kroku rozhodně nemusí být zanedbatelný.

Nejdůležitější test se odehrává doma

Pokud jde o audiofilské switche, existuje jednoduchá cesta, jak se vyhnout nekonečným internetovým debatám.

Vyzkoušet je ve vlastní sestavě.

V AVcenteru máme přístroje LHY Audio k dispozici pro poslech a zákazníkům nabízíme také možnost jejich zapůjčení domů. Nechceme, aby kdokoli investoval desítky tisíc korun pouze na základě technických parametrů nebo našeho doporučení.

Naším cílem je umožnit zákazníkům zažít to, co při testování překvapilo nás.

Při srovnání doporučujeme začít s jednoduchým zapojením. Nejprve poslouchat současný řetězec, potom vložit LHY mezi domácí síť a streamer a ponechat všechny ostatní komponenty, nastavení a hlasitost beze změny.

Je důležité dát přístroji dostatek času ke stabilizaci, používat stejnou nahrávku a pokud možno stejné podmínky. U modelů s OCXO je vhodné respektovat dobu zahřátí doporučenou výrobcem.

Následně má smysl přístroj ze sestavy opět vyřadit a porovnání opakovat. Ideálně tak, aby posluchač předem nevěděl, která varianta právě hraje. Takový test pomáhá omezit očekávání, které může naše hodnocení ovlivnit stejně jako u jiných součástí hi-fi řetězce.

Pokud máme k dispozici optické SFP propojení, doporučujeme jej posoudit samostatně. Totéž platí pro případné připojení externí 10MHz hodinové reference. Změníme-li několik věcí současně, obtížně zjistíme, která z nich skutečně přispěla k výsledku.

Při poslechu není nutné hledat senzace nebo se soustředit jen na množství výšek či basů. Zajímavější je dlouhodobá srozumitelnost složitějších nahrávek, podání prostoru, separace jednotlivých nástrojů, lokalizace hlasů a celková přirozenost reprodukce.

A především to, zda nás hudba začne více bavit.

Právě tento aspekt je při hodnocení komponentů často podceňován. Technicky dokonalejší prezentace ještě nemusí znamenat větší radost z poslechu. Někdy nás mnohem víc osloví schopnost sestavy reprodukovat hudbu samozřejmě, bez napětí a bez nutnosti soustředit se na jednotlivé zvukové parametry.

Pokud posluchač změnu vnímá, měl by si ji následně potvrdit opakovaným porovnáním.

A pokud žádnou spolehlivě rozpoznatelnou změnu nezaznamená? I to je naprosto legitimní výsledek.

Hi-fi není soutěž v počtu přístrojů ani v ceně kabeláže a příslušenství. Smyslem je reprodukce hudby.

Síťový switch by se měl ve špičkové sestavě obhájit stejně jako každý jiný komponent: konkrétním přínosem, který dokážeme v daném systému rozpoznat a který nám za investované peníze stojí.

Možná nejzajímavější upgrade digitální sestavy, o kterém jste dosud neuvažovali

Audiofilské síťové switche a optické převodníky jsou relativně mladou disciplínou domácího high-end audia. Některé jejich technické principy, zejména omezení elektrického rušení a galvanické oddělení optikou, jsou přitom dávno známé a ověřené. Otázka jejich slyšitelného přínosu už tak jednoznačná není.

Právě proto nás tato oblast tolik zajímá.

Naší ambicí není přesvědčit každého, že bez audiofilského switche nemůže jeho sestava správně hrát. Chceme ale upozornit na technologii, kterou podle našich zkušeností mnozí posluchači neprávem přehlížejí.

Máme za sebou poslechové zkušenosti, které nás samotné překvapily svou intenzitou. A protože podobně silné dojmy popisují i další majitelé a recenzenti LHY Audio, považujeme za smysluplné tuto možnost otevřít i našim zákazníkům.

V AVcenteru nabízíme síťové switche LHY Audio AS6, AS8 Pro+, Vinshine X LHY SW-10PRO a optický převodník LHY Audio FMC. K dispozici jsou tedy varianty od jednoduchého doplnění stávající ethernetové sítě až po pokročilé digitální řetězce s optickým oddělením a společnou hodinovou referencí.

Rádi s vámi probereme vhodné zapojení, kompatibilitu SFP modulů, možnosti optické izolace i případné využití externích hodin.

A především vám umožníme posoudit jejich přínos tam, kde na tom záleží nejvíc – na vašich vlastních nahrávkách, ve vaší místnosti a na vaší sestavě.

Přijďte si LHY Audio poslechnout do našeho showroomu nebo se s námi domluvte na domácím zapůjčení.

Nemusíte nám věřit ani přijímat závěry zahraničních recenzentů. Mnohem zajímavější bude, když si LHY zapojíte doma, pustíte si důvěrně známé nahrávky a sami posoudíte, co se změnilo.

Na začátku tohoto článku jsme položili otázku, zda vůbec může síťový switch ovlivnit zvuk, když stále přenáší stejné jedničky a nuly.

Po našich zkušenostech máme velmi dobrý důvod tuto otázku nepodceňovat.

A možná budete překvapeni stejně jako my.

Audiofilské switche a optické převodníky LHY Audio v nabídce AVcenter

Domluvit poslech v showroomu AVcenter

AVcenter.cz – Vinohradská 1597/174, Praha 3
Tel.: +420 737 123 775 | +420 604 605 355
E-mail: info@avcenter.cz